Společnost

Vodafone dnes představil novou generaci tarifů, které bude možné si aktivovat od 6. března 2010. Jejich myšlenka spočívá v tom, že si každý zákazník bude moci poskládat vlastní tarif „na míru“ z možných balíčků volných minut, SMS, datového připojení a neomezeného volání na vybraná čísla. K dispozici je pak také speciální neomezený tarif pro volání i SMS.

Výhodou je, že je možné tarif používat bez žádného měsíčního paušálu. V tomto případě však vyjde volání do všech tuzemských sítí na 6,50 Kč za minutu (účtování stále zůstává 60 + 1 – tedy po první provolané minutě po vteřinách) a SMS na 1,50 Kč včetně DPH. V případě, že si zákazník aktivuje balíček na volné minuty, rázem jde cena dolů. To platí i pro SMS balíčky. Co však nemusí být patrné je to, že zvýhodněná cena za volní a SMS platí i po vyčerpání zvoleného balíčku. Např. tedy pro balíček 50 volných minut za 250 Kč je cena jedné minuty 5 Kč a platí i po vyčerpání. V případě 100 volných SMS se cena dostává na rovnou korunu, což je méně než u stávajících nabitých tarifů. Jednotlivé balíčky bude navíc možné libovolně měnit vždy pro následující zúčtovací období.

Jak jsem psal již dříve, miluji hokej, tedy hlavně na mistrovství světa či olympiádě. Je tedy jasné, že momentálně sleduji zápasy našeho týmu ve Vancouveru. Mrzí mě, že náš hokej šel kvalitou v poslední době dolů. Naši nedokáží podávat stejné výkony. I když zápas dobře rozehrají a mají na vrch, následně poleví a jejich hra je o řády horší. Teprve když už jim začíná téci do bot, začnou hrát opět o poznání lépe. To je ovšem ne vždy zachrání – viz. např. utkání s Ruskem, které jsme prohráli.

Dnešní zápas s Lotyšskem nekomentuji, jelikož jsem ho přímo neviděl, jen jsem o něm četl komentáře, které nebyly zrovna příznivé. Ono se ani není čemu divit – vyhrát 3:2 v prodloužení s takovým týmem. Jsem velice zvědav, jak dopadne zítřejší zápas. Ovšem pokud budou naši předvádět to co doposud, moc šancí nám nedávám.

Co mě na olympiádě ve Vancouveru vyloženě rozčiluje, je ten časový posun. Dívat se na hokej od 1:30 či 4:00 není zrovna optimální, navíc pokud někdo chodí do práce. Zrovna zítřejší zápas je od 4:00 při čemž vyvstává otázka, zda jít před ním spát, nebo vydržet celou noc. Navíc pokud bychom vyhráli, další utkání bude opět v takto špatný čas.

Každopádně budu naším hokejistům fandit a trochu také doufat v zázrak.

Julius Řezníček (54) se začal před třemi lety věnovat cyklistice. Nejdříve začal na kole silničním, kdy se několikrát účastnil závodu Tour De Zeleňák (33., 41.).

Později však propadl horskému kolu (MTB) a začal se mu plně věnovat. A to hlavně díky seriálu Peklo Severu, ve kterém se v roce 2008 umístil na prvním místě ve své kategorii.

Kromě tohoto seriálu začal jezdit i závody série Kolo pro život, které se pořádají po celé ČR i mimo ní.

Účast na závodech je však mnohdy finančně náročná. Proto, aby se mohl účastnit více závodů a dosahovat tak stále lepších výsledků, by potřeboval sponzora.
Obracím se tedy na všechny, kdo by měli zájem, aby za jejich tým (případně firmu) úspěšný Julius Řezníček jezdil.

V případě Vašeho zájmu, případně pro získání více informací, neváhejte závodníka kontaktovat na telefonním čísle 724061505, případně využijte webový kontaktní formulář.

Když jsem před dvěma lety začal studovat v Praze, plno lidí mi tvrdilo, že už se nebudu chtít vrátit do svého rodného města. Já jsem si však na velkoměstský život nezvykl. Postupně jsem začal nesnášet to šílené tempo, velký shon, všude spousty spěchajících lidí, atd. Pravdou je, že je Praha centrem dění, všechno se tu sežene, ale já na to asi nejsem stavěný. Mám rád klid našeho města.
Nebudu se dále snažit srovnávat Děčín s Prahou, spíše bych se zaměřil na jedno naše sousední město.

Děčín považuji za perlu severu. Oproti ostatním severočeským městům má svoje kouzlo. Není ani extra malé, ani extra velké. Nachází se zde nádherné scenérie a krajina. Má skvělé umístění u hranic s Německem, takže tudy vede vlakový koridor směrem na Prahu a dále.

Dne 13.4.2007 se uskuteční sraz třídy E4A z SPŠSaD v Děčíně. Předběžně se střetnutí plánuje udělat v SC Želenice.
Přihlášky nebo dotaze můžete zanechat v komentářích.
Postupně zde budu aktualizovat co a jak.

Před malou chvilkou vypadla Barbora Zemanová ze soutěže Česko hledá superstár. Opravdu jsem to nepobral, protože, jak jsem zde již psal, byla pro mě jasná vítězka.

Nezbývá než popřát hodně štěstí v dalším životě.

Shlédnutí několika dílů Superstar 3 mně stačilo k tomu, abych si dovolil tvrdit, že Barbora Zemanová se stane 3. českou superstar. A pokud ne, bude to velká chyba, jelikož ze všech soutěžících nejlépe zpívá.
Její hlas mě zaujal už když jsem ji slyšel poprvé v jednom ze semifinálových kol, kde pro mě byla jasně nejlepší. Hned v prvním finále ukázala společně s Davidem Spilkou, že to nejlepší přichází nakonec :).
Jsem zvědav čeho se dočkáme tuto neděli o rockových baladách.

Dnes jsem úspěšně složil státní závěrečnou zkoušku a jsem bakalář (Bc.). A to nejen já, jelikož dnešního dne se pokoušelo o titul dalších 8 lidí a všichni uspěli, včetně vizula, pořádáme zítra od 18:00 chlastací akci v Zóně.
Abych byl přesný, během 3 dnů (středa, čtvrtek, pátek) nás skládalo státní závěrečné zkoušky 22 lidí. První den udělalo 7 lidí, dnes všech 9 a jak to dopadne zítra ještě uvidíme.
Každopádně pobakalářská chlastačka je již jistá. Uskuteční se zítra, čili 15.9.2006 (pátek) od 18:00 v restauraci Zóna.
Pokud by někdo nevěděl, kde toto zařízení najít, vězte, že stačí jít pouze Křížovou ulicí směrem Tyršův most (okolo restaurace Sklepení, neboli Budvarka) a skoro nakonci můžete nalézt tuto restauraci (bývalé Metro).
Pokud někdo stále neví, má smůlu, jelikož mapku se mi v tuto chvíli opravdu nechce vytvářet, možná zítra bych ji mohl sesmolit, ale to se ještě uvidí :D.

Před chviličkou mi jedna velice dobrá kamarádka poslala odkaz na moc pěkný článeček. Zaujal mě na tolik, že jsem se rozhodl ho zveřejnit. Snad se autor nebude zlobit.

Převzato z webu E N E R G Y

Michal je ten typ člověka, kterého rádi potkáváte. Má stále dobrou náladu a vždycky dovede říct něco pozitivního. Když se ho někdo zeptá jak se má, obvykle odpoví: „Kdybych se měl jen o chlup lip, už bych byl dvojčata.“ Vždycky uměl lidi motivovat. Když měl nějaký kolega špatný den, Michal mu pokaždé dokázal ukázat pozitivní stránku celé věci.

Zajímalo mě, jak to dělá. Tak jsem za ním jednoho dne zašel a povídám mu: „Jen se nepřetvaruj, nemůžeš být tak dobře naladěny pořád! Jak to děláš?“ A Michal mi odpověděl: „Každé ráno, když vstanu, tak si řeknu, ze mám na výběr dvě možnosti. Buď budu mít dobrou náladu, anebo … si můžu vybrat tu špatnou. A já si vždycky vyberu tu dobrou. A vždy, když se přihodí něco špatného, můžu si vybrat, ze budu obětí, nebo … si můžu vybrat možnost, že se z toho poučím. A já si vždy vyberu tu možnost poučit se z toho. Vždy, když ke mně někdo přijde a stěžuje si, můžu si vybrat – bud přijmu jeho neštěstí anebo … na tom najdu něco kladného. A já si vybírám vždy tu kladnou stránku života.“
„To ale přece není tak jednoduché!“ protestoval jsem. „Ale je,“ řekl Michal. "Celý život si vybíráme.

Sezóna hradů a zámků právě začala. Kdo je jejich milovníkem, určitě se už tetelí radostí. Pokud nepatříte mezi milovníky, i tak čtěte dál. Mám tu pro vás jednu pozvánku na výlet, kterého určitě nebudete litovat.
V neděli jsem navštívila zámek ve Velkém Březně, kousek od Ústí nad Labem. Kdysi jsem tam již byla, ale bylo to tak dávno, že si z toho pamatuji jen vodotrysk.
Zaparkujete před branou zámku, vylezete malý kopeček a pokud je jaro (jakože teď to bude nejlepší) uvidíte krásné rododendrony, rozkvetlé, v plné parádě. Co se týče přírody v areálu zámku, i ten největší odpůrce zde najde velké zalíbení. Zahrada doslova přetéká zelení, stromy a četným počtem laviček k odpočinku.
Pokud se rozhodnete poznat zámek zevnitř, rozhodně neprohloupíte. Čeká na vás nespočet stylově vybavených místností, žádné provázky které vás dělí od expozice, dokonce (pokud chytnete sympatického mladého průvodce) budete moci nahlédnout do některých komod, skříněk, které mají i skryté šuplíky. Při prohlídce se samozřejmě dozvíte dostatek informací o zakladateli zámku Karlu Chotkovi a jeho rodině. Zajímavostí je, že příbuzensky s ním byla spjatá například Žofie (manželka Ferdinanda d´Este) a také manželské páry zde mají nějakou tu kořeněnou historku.
Prohlídka zámku se může zprvu zdát krátkou, ale opak je pravdou.

Po čtyřech letech se v našem městě opět ukázala velká voda. Příroda nám stále dává najevo, že nejsme nic a dělá si co chce, svou ničivou sílu nám ukázala již mnohokrát.
Včera jsem se vydal k povodí Labe nafotit nějaké obrázky tohoto běsnícího živlu. Naštěstí situace není tak vážná jako před čtyřmi lety, nicméně i tak je to katastrofa. Nezbývá než doufat, že voda dál nebude stoupat. Dnes se opět vydám s fotoaparátem v ruce k Labi, abych se přesvědčil, jestli se tak skutečně stalo.

Co jsem včera zjistil

• Duchcovská (parkoviště u Atlantiku) je pod vodou
• kruhový objezd u Mototechny je z části uzavřen, hasiči odčerpávají vodu, policie řídí provoz
• silnice od tohoto kruhového objezdu směrem k Homolkovi je zatopena
• provoz viaduktu u pošty je řízen policií a hasiči odčerpávají vodu, která sem prosakuje z Jílováku
• ulice směrem od Kokosu ke kruhovému objezdu na Staré město uzavřena (prosakující voda)

<p><a href=„http://kecinzer.net/gallery/ostatni/dcpovoden-01“ title=„1.4.2006“>Fotogalerie ze včerejšího dne</a></p>

!! UPDATE !!

Co jsem zjistil dnes

• voda stoupla cca. o 20–30 cm
• kruhový objezd u Mototechny je na spadnutí
• voda by měla ještě stoupat

<p><a href=„http://kecinzer.net/gallery/ostatni/dcpovoden-02“ title=„2.4.2006“>Fotogalerie z dneška</a></p>

Mastná tyč byl pro mě zcela neznámý pojem. Jednou jsem však potkala kamaráda, který už dlouho vlastní auto. Takže jezdí pohodlně, čistě…nemastně. Jenže co se mu nestalo… auto se mu rozbilo. Vyprávěl mi o tom jako o smrti vlastní matky. Nebyla jsem si jista, co by mu v té chvíli bylo milejší. V jeho výrazu jste mohli pozorovat beznaděj a nechutenství z cestování s MHD. Stejně mi to nedalo nezeptat se, proč je celý v křeči. On odpověděl, že cestovat „mastnou tyčí“, ho ničí a je to všechno v pi*i.
„Mastná tyč?“ Zeptala jsem se a při tomto přirovnání se mi zvedl žaludek a začala jsem přemýšlet, proč vlastně mastná tyč. V duchu jsem si říkala:„No jasně, mastná tyč.“
Přeberte si toto označení a vybavte si, jak jezdíte v létě s MHD a tyče jsou upocené, lepkavé a umaštěné. Celé MHD je umaštěné. Když se někdo opře s týden nemytou hlavou o okénko a zůstane tam obtisk, brání vám to ve výhledu z okna, což nepotěší, ale spíš vybídne žaludek, aby se vzepřel při trávení snídaně. Jedna babička kdysi zažila fajn pocit, že tyč není mastná, ale to se držela kamarádčina pádla, která se právě vracela z vodáckého kroužku.

Vážení potomci,

usedám k počítači, abych Vám napsala dopis. Bude to takový stručný popis událostí, které se staly v roce 2005. Nerada bych Vás odradila od pobytu v České republice, nebo na této planetě. Z tohoto dopisu asi vyplyne, že nejsem vlastenec. Bohužel pro Vás. Bydlím v Ústí nad Labem, je to špinavé město s málo památkami, zato s hodně paneláky. Tento rok přinesl renovaci městského centra. Tedy v uvozovkách „renovaci“. Zrovna dnes jsem se vypravila do města. Tato událost je pro mě noční můrou, chodíte po rozkopaných chodnících, nemáte kde přejít, boříte se ve špíně a lidé, jež si říkají homo sapiens, stojí uprostřed úzkých provizorních chodníků a povídají si. Z toho plynou v podstatě 2 zprávy pro Vás, milí potomci. Asi bychom měli začít tou špatnou, jak je tomu zvykem, a to je tato – homo sapiens je vyspělý druh, ale ještě si neuvědomil, že když se zastaví na místě, kde už se teď nedá chodit, tak tam nemůžou projít ostatní, třeba spěchající občané. Z čehož plyne, že jestli se lidi budou chovat stále takto „inteligentně“ čeká Vás to co trápí nás, takže nic lepšího. Druhá, dobrá zpráva je, že když je město rozkopané a špinavé, až tu budete Vy, asi už by mělo být dodělané, čisté = renovované.
Lidé mají stále strach, aby nám nevybuchla Spolchemie. Setuza stále vypouští pach, který je cítit po vařených kuřatech, zatím je prý neškodný. Tak věřme, že Spolchemie nevybuchne a pach bude stále neškodný.

Nedávno se u nás otevřela (v Křížové ulici) nová hospůdka příznačně pojmenovaná „Restaurace Sklepení“. Je totiž situovaná v krásném prostředí příjemného sklípku. Je docela blízko naší školy, takže je jasné, že jsme ji museli prověřit.

Interiér je opravdu skvostný. Stoly jsou odděleny přepážkami, zdi zdobí akvária s rybičkami, velice příjemná obsluha a lidové ceny. To jsou hlavní předpoklady pro naše časté návštěvy.
Hlavním předpokladem je ovšem výborné pivo Budweiser Budvar, které zde točí. Mají zde, jak desítku, tak dvanáctku, a to i v tmavém provedení. Takže řezané pivko je na denním pořádku a chutná vskutku výtečně.
Navíc je možno si objednat i lahvový Bud. Což je 16% chmelový mok s označením Super Strong. To je zde opravdu na místě, protože se svými 7,6% alkoholu si Vás získá na věky.
Kromě těchto pivních lahůdek zde mají samozřejmě celou škálu tvrdého alkoholu a také výborné papání.

V létě jsem si pořídil smartphonek Motorola MPx200. Hledal jsem proto užitečné informace a software. Nalezl jsem toto forum. Pravda, jeho úroveň není nejvyšší, ale přes to, jsem se zde dozvěděl spoustu informací a stáhl užitečné programy.

Nedávno jsem se tam však zmínil, že nemám rád audio formát WMA. Načež se do mě začal navážet tamní hlavní moderátor. Vlastně mi začal rovnou nadávat. Proto jsem se samozřejmě bránil. To jsem však neměl dělat, protože tento inteligent na mě začal vytahovat pravidla a udělovat warn body. Přitom jsem nic špatného neudělal, ba naopak měl jsem i podporu od ostatních uživatelů. To zřejmě moderátory totálně dožralo, protože jsem dostal BAN. Co z toho tedy vyplívá? Pokud se chcete něco dozvědět o MPx200 či 220, nedostanete možnost, protože když se na něco zeptáte, tak Vás hned zabanují.
Nějak jsem nepochopil smysl existence tohoto fora, které místo toho, aby získávalo uživatele, kteří by se dělili o zkušenosti, je pouze vyhání a odrazuje.

Aktualizace

Celá situace se nakonec zdárně vyřešila ke spokojenosti obou stran.