V předešlém článku jsem nastínil mé zkušenosti s operačním systémem Windows. Za dobu používání jsem vystřídal mnoho verzí tohoto operačního systému. Taktéž jsem se zmínil, že jsem experimentoval s GNU/Linuxem. Proč ale nadále zůstávám u Windows?

Ač se dá říci, že jsem s operačními systémy od Microsoftu nad míru spokojen, vždy se najde nějaká věc, který dojem trochu pokazí. Nic není stoprocentní. Řeč je o posledních dvou verzích Windows, tedy Vista a 7 (64bit verze). Na svém notebooku (C2D 2GHz, 4GB RAM, GF8400GS) jsem např. měl problém s výkonem rozhraní AERO, a také se vyskytly problémy se zvukem. Na stolním PC jsem nikdy žádný problém neměl a jak Windows Vista, tak momentálně Windows 7 vždy fungovaly k mé naprosté spokojenosti.

Instaluji Ubuntu

Linux jsem se rozhodl vyzkoušet nejen kvůli výše uvedeným problémům, ale také proto, abych poznal, a třeba se i trochu naučil něco nového (lepšího?). Dalším důvodem byl můj neustálý pocit, že by můj notebook mohl být výkonnější, a Windows 7 tak nějak nevyužije jeho plného potenciálu. Tento pocit jsem získal po upgrade z Windows Vista, kdy jsem nepostřehl žádného výrazného zrychlení, ač si lidé kolem mě výkon Sedmiček jen vychvalovali. Sáhl jsem po distribuci Ubuntu, konkrétně verzi 9.10 64bit, jelikož je pro začínající uživatele asi nejvhodnější, spoustu vyřešených problémů je možné najít v diskusních fórech, případně wiki atd.

Musím říct, že první dojem byl velice dobrý. Vše mi na notebooku fungovalo jak mělo – tedy základní věci po instalaci – a nemusel jsem dodatečně řešit problémy s ovladači atd. Když jsem pak ale přidával další potřebné programy a hrál si se systémem trochu více, začaly se objevovat první problémy (ač třeba pouhé detaily).

Klady

Co se mi na Ubuntu a celkově Linuxu velmi líbí je jeho filozofie. Zejména instalace SW z jednoho místa pomocí balíčků. To považuji za výborné řešení. Dále také skutečnost, že cokoliv nastavím naklikáním, či nainstaluji, mohu též udělat pomocí konzole. Za výbornou považuji také adresářovou strukturu s možností připojovat uživatelské adresáře na samostatnou partition. Také možnost přizpůsobit si jakoukoliv klávesovou zkratku je bezva věc.
Za největší pozitivum však považuji, že přestaly problémy se zvukem (což pro mne bylo dost podstatné).

Zápory a problémy

Nyní však k té druhé stránce, a sice problémům. Jednou z věcí, které jsem očekával, bylo, že akcelerované prostředí pomocí Compiz Fusion bude rychlejší a méně náročné než AERO. Opak je (tedy alespoň u mě) bohužel pravdou. Pokud totiž zapnu efekty na ploše, celé rozhraní se stane tak nějak „líné“. Nejvíce je možné si toho všimnout během skrolování v prohlížeči Opera 10.1 se zapnutým plynulým posunováním (toto byl také můj problém v AERU, ovšem novější ovladače ho vyřešily), kdy je posuv po stránce zvláště sekaný a zadrhává. Celkově využívání grafických efektů je takové divné. Pokud na obrazovce dochází k většímu pohybu, objevují se jakési horizontální pruhy. Nejlépe si je toho možné všimnout při přehrávání videa, kde se hýbe celá scéna. Mám dojem, že je to způsobené nějakým nastavením grafiky, bohužel jsem nevypátral kde. Každopádně tento problém se pod Windows nevyskytuje.
Další drobný problém jsem zaznamenal při přehrávání flashových videí na stránkách. Kdy někdy vůbec nereagovalo klikání na ovládací prvky. I když se jedná o drobnost, nepříjemnost to je.
Co se mi nepodařilo rozchodit vůbec je hudební přehrávač Amarok. Ač jsem ho správně nainstaloval a spustil, po přidání skladby nic nehrálo. Na stisk „Play“ přehrávač prostě nereagoval. V předinstalovaném Rhythmboxu bylo vše bez problému.
Velice dlouho mi též zabralo rozchození VPN připojení, které jsem nakonec sice zprovoznil, nicméně mi to trvalo 2 dny, kdy jsem byl již bezradný.
Vyřešit se mi též nepodařil podivný problém s Wifi. Pokud je totiž bezdrátová síť zapnuta (přepínačem na boku notebooku) po nabootování do Ubuntu, vše krásně funguje. Jestliže však provedu restart s wifi v zapnutém stavu, po nabootování již nefunguje a tváří se jako odpojená (vypnutí a zapnutí nepomáhá). Jediná možnost, jak ji rozběhnout, je restartovat a během restartu ji vypnout a v systému opět zapnout. Opravdu velice divné.

I když je výpis problémů celkem dlouhý, stále by nebyl takový problém Ubuntu na notebooku používat. Ty největší problémy však přišly s instalaci na stolní PC. Na tom totiž nemám úplně běžnou konfiguraci (jak se ukázalo) a např. zapojení 5.1 reprobeden je v Ubuntu neřešitelný problém. Též Aver Hybrid Volar HX se mi nepodařilo zcela bezproblémově rozchodit – tedy konkrétně analog přes aplikaci TVTime, ve které nefunguje zvuk. To je možné sice řešit jakýmsi skriptem, kdy se zvuk rozchodil, nicméně byl zpožděný od obrazu.

Software

Kapitolou samou pro sebe je software. Dalo by se říci, že téměř pro všechny aplikace z Windows existují alternativy, či verze pro Linux, ne vždy jsou na tom však s kvalitou nejlépe.
Já jsem bohužel nenalezl jedinou aplikaci, která by se mi v Ubuntu líbila více než aplikace z Windows, spíše naopak. Tím pádem jsem byl v situaci, kdy veškerý SW, který jsem používal, nebyl (pro mě) natolik kvalitní, jako ve Windows. Jinak řečeno, s žádnou aplikací jsem nebyl na 100% spokojen a musel se uskromňovat.

Více se o softwaru ještě zmíním v nějakém dalším článku.

Po pár dnech jsem se tedy vrátil opět k Windows s poznatkem, že Windows 7 výkon mého notebooku využít rozhodně dokážou (navíc jsem provedl čistou instalaci a problém se zvukem je též pryč).

Závěrečné shrnutí

Týden s Ubuntu mi umožňuje shrnout několik zkušeností, které jsem za tu dobu získal.

  • Člověk neustále něco řeší, resp. hledá řešení.
  • Existuje obrovské množství SW, obvykle však ne moc kvalitní.
  • Stává se, že čas od času systém naběhne v divném stavu (např. nefunguje síťová karta), restart pomůže.
  • Pokud je na PC nějaká nestandardní konfigurace (třeba i 5.1 zvukový výstup) či speciální multimediální zařízení (TV tuner), bývá to obvykle velký problém.
  • Spousta věcí funguje zvláštně a ne tak dobře jako ve Windows.
  • Rozchodit některé hry z Windows pomocí WINE není problém.
  • Ubuntu oproti Windows přistupuje daleko méně na disk.

Na úplný závěr musím říci, že ač jsem na Ubuntu (Linux) vrhl převážně kritiku, jedná se o dobrý systém, který však vyžaduje trochu větší zkušenosti a chuť řešit problémy. Bohužel ne každý má čas tyto problémy řešit. Některé základní vlastnosti Linuxu považuji za opravdu hodně dobré (jak už jsem zmiňoval dříve), avšak stále je zde mnoho záporných vlastností, které mohou být pro běžného uživatele velký problém.
Dokud tedy Ubuntu (či jiná distribuce) neodstraní (nebo alespoň nezlepší) tyto nedostatky, bude přechod na Linux pro běžné uživatele velice problematický.
Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že Linux je otevřený SW, který je k dispozici zcela zdarma, což může být pro někoho velký důvod na něj přejít.
Osobně bych dal rád Ubuntu ještě jednu šanci, distribuce by však nesměla mít problémy s výše uvedenými věcmi. Pokud bych totiž neměl problémy se základním vybavením počítače (vše by bez problémů fungovalo), reálně bych o přechodu na Linux uvažoval.

Ahoj, děkuji za vyčerpávající

Ahoj, děkuji za vyčerpávající článek – pomohl mi se rozhodnout, zda nechat na notesu předinstalovaný Linux a nebo jít do Win7 (Vistu bych nechtěla).

Kristi